Absolvent doktorandského studia ve studijním programu mezinárodní právo ovládá vědecké metody základního i aplikovaného výzkumu v právních vědách, které mu slouží jako základ pro uskutečňování výzkumu a vývoje a vytváření nových vědeckých poznatků v oblasti studijního oboru právo, přičemž absolvent je zaměřen na právní odvětví mezinárodní právo nebo kombinaci s příbuznými právními odvětvími, především právo Evropské unie. V daných oblastech prezentuje znalosti na nejvyšší úrovni, které jsou reprezentovány především jeho publikační činností.
Absolvent dokáže analyzovat, syntetizovat a komparovat právní instituty právního odvětví mezinárodní právo, jakož i příbuzných právních odvětví, s cílem vytvoření návrhů de lege ferenda, v zájmu jejich efektivnějšího uplatnění v právním řádu. Je způsobilý využívat ve vědecké práci všechny nosné vědecké metody výzkumu, přičemž dokáže propojit navzájem nejen právní instituty mezinárodního práva, ale uvažovat kriticky i interdisciplinárně. Současně dokáže identifikovat přerůstání právních institutů implementovaných z právních řádů států Evropské unie do právního řádu České republiky. Absolvent také ovládá koncepční, analytické a syntetizující poznatky v oblasti mezinárodního práva, se širokým využitím v právní vědě a praxi. Je způsobilý svým osobním vědeckým přínosem formovat další rozvoj mezinárodního práva v celonárodním, částečně i mezinárodním měřítku. Aplikuje získané poznatky v praxi se znalostí výběru alternativních koncepčních nebo individuálních řešení.
Absolvent aplikuje vlastní zjištění své teoretické analýzy a svého komplexního vědeckého výzkumu při řešení problémů ve společenských vztazích na úrovni vnitrostátní, unijní i mezinárodní. Na základě svých výstupů a zjištění dokáže navrhovat, ověřovat a implementovat nové vědecké poznatky. V rámci právního odvětví mezinárodní právo je způsobilý identifikovat jeho nedostatky, navrhnout jejich řešení metodami výkladu nebo tvorby práva a porovnat současný stav poznání v právním odvětví mezinárodní právo s právními řády jiných států. Absolvent v této souvislosti prezentuje nejvíce pokročilé a specializované dovednosti a techniky včetně schopnosti syntézy a hodnocení, které jsou požadovány k řešení zásadních problémů v oblasti výzkumu a/nebo inovace a k rozšíření a nové vymezení stávajících znalostí nebo odborných postupů.
Absolvent má nezávislé kritické a analytické myšlení, které aplikuje v měnících se společenských podmínkách a je schopen prezentovat samostatně výsledky výzkumu a vývoje v oboru právo v právním odvětví mezinárodní právo, jakož iv příbuzných právních odvětvích, před vědeckou a odbornou komunitou v České republice a v zahraničí .
Absolvent nabude způsobilost vědecko-pedagogicky působit na požadované metodologické úrovni v oboru právo, v právním odvětví mezinárodní právo, jakož iv příbuzných právních odvětvích, na základě čehož je připraven kvalifikovaně působit v rámci pedagogického procesu na vysokých školách v daných oblastech.
Absolvent si osvojí schopnost projevovat značnou autoritu, inovaci, samostatnost, vědeckou a odbornou bezúhonnost a převezme trvalý závazek rozvíjet nové myšlenky nebo postupy. Předmětné komponenty se odrážejí především ve schopnosti absolventa dokázat určit zaměření výzkumu a koordinovat tým ve vědní oblasti mezinárodní právo, jakož i v příbuzných právních odvětvích, a v pravidelné publikační činnosti, která svou kvalitou odpovídá standardům Vnitřního systému zabezpečování kvality vysokoškolského vzdělávání Univerzity Komenského v Bratislavě (Vnitřní předpis č. 23/2021), jakož i standardem Vnitřního předpisu č.j. 5/2021, který upravuje vnitřní systém zabezpečování kvality vysokoškolského vzdělávání v podmínkách Univerzity Komenského v Bratislavě, Právnické fakulty a Standardem pro vnitřní systém zabezpečování kvality vysokoškolského vzdělávání Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství (dále budou všechny tři dokumenty označovány jako „Standardy kvality“) a kterou absolvent prezentoval během svého doktorského studia.
Cíle vzdělávání jsou ve studijním programu mezinárodního práva dosahovány prostřednictvím následujících měřitelných vzdělávacích výstupů v jednotlivých částech studijního programu, který sestává z výukové části, z vědecké části a z pedagogické části