Druhá úroveň studia navazuje na první úroveň a na jedné straně prohlubuje znalosti získané studentem na první úrovni a na druhé straně je rozšiřuje o nové znalosti. Druhá etapa klade mnohem větší nároky na autonomii, schopnost samostatně vyhledávat data a data interpretovat. Stejně jako první cyklus, i vzdělávání ve druhém cyklu lze rozdělit do tří základních oblastí. První okruh se zaměřuje na dějiny estetiky s důrazem na moderní a postmoderní estetické koncepty. Student ovládá hlavní pojmy, dokáže rozlišit, které pojmy se doplňují a které jsou konkurenční. Vzhledem k tomu, že důraz je kladen na současné estetické koncepty, tj. na koncepty, které hrají aktivní roli v současném estetickém myšlení, je tento okruh mnohem těsněji spjat s druhým okruhem, zaměřeným na estetickou teorii. Na tomto stupni studia je kladen důraz výuky na současné definice umění, na rozlišení mezi uměleckým dílem a textem, artefaktem a estetickým objektem, intencionalitou a neintencionalitou, rozdílem mezi uzavřeným a otevřeným dílem, strukturou a strukturováním. Definování rozdílu mezi dílem a textem je důležité pro pochopení vztahu mezi autorem a textem na jedné straně a příjemcem a textem na straně druhé. Vzhledem k tomu, že většina současných estetických a filozofických konceptů je recepčně orientovaná a respektuje aktivní účast interpretací na tvorbě významu textu, je nesmírně důležité, aby student byl schopen rozlišovat mezi použitím a interpretací, určit kritéria pro odlišení interpretace od nadměrné interpretace, nesprávné interpretace nebo chybějící. Zjednodušeně řečeno, základní tematický horizont této oblasti lze definovat třemi pojmy: autor, text, příjemce, a to platí nejen pro estetickou teorii, ale i pro estetiku jednotlivých druhů umění. Tento kruh je vlastně spojen s prvním okruhem předmětů a podstatou tohoto spojení je, že student správně chápe imanentní zákonitosti, dynamiku, časovost vývoje ve vysokém umění, folklóru a populárním umění. Každá z těchto tří relativně oddělených oblastí umění je předmětem samostatné reflexe a společně sledují třetí okruh, který je zaměřen na specifikaci znalostí v rámci jednoho druhu umění.

Druhá úroveň studia je koncipována tak, že student je připraven samostatně pracovat v různých institucích, které se zabývají tvorbou nebo prezentací umění. Jsou schopni důkladně interpretovat umění, současné trendy v umění z pozic současného vědeckého poznání. Absolventi druhého stupně studia jsou schopni vyhledávat a kriticky zkoumat informace, vykonávat povolání kulturních redaktorů v elektronických a tištěných masmédiích, psát analytické recenze a interpretace, samostatně vést rozhovory s umělci, podílet se na organizaci uměleckých akcí, působit jako nezávislí pracovníci ve státních a nestátních kulturních institucích a subjektech na národní, regionální a místní úrovni, jsou schopni pracovat v soukromých a neziskových institucích organizace zabývající se prezentací a reflexí umění. Kromě toho jim jejich vzdělání umožňuje pokračovat v doktorském studiu nejen v oblasti estetiky, ale také v příbuzných oborech, jako jsou vědy o umění, filozofie nebo etnologie.