Od prvního ročníku studia si student bude moci zvolit modul (skupinové trajektorie) starší dějiny (starověk – 18. století) nebo novější dějiny (19. - 20. století) podle zaměření diplomové práce, jejíž téma si student zvolí v 1. semestru magisterského studia. Jeho cílový profil bude sestaven odpovídajícím způsobem. Jednotlivé předměty v blocích povinně volitelných předmětů jsou systémovou vazbou národních/slovenských dějin na širší kontext obecných dějin a poskytují dostatečnou míru zobecnění, znalosti specifických zákonitostí a vymezení národních zvláštností a specifik. Vyváženě a v přiměřeném poměru jsou poznatky poskytovány v komparativních studiích, při pojmenovávání obecných vývojových tendencí, jakož i ve výzkumu dílčích problémů na příkladu tzv. "případových studií" (vývoj křesťanství, kulturní, ideologické a ekonomické transfery, rolnická otázka ve středověku a novověku, vývoj národních hnutí, holocaust, otázka malého národa v globálním světě atd.). Analytické semináře a cvičení často pracují s konkrétními dobovými prameny a programovými dokumenty (hagiografií, kronik, úředních spisů, materiálů KSČ, dobové beletrie, deníky, memoáry apod.) a učí studenty nejen číst texty, ale chápat jejich obsah na základě vysokého stupně sémantické a textové analýzy, učí je chápat umění propagandy a politologickou slovní zásobu. Práce se soudobými prameny je naučí objektivně interpretovat některé kontroverzní a případně protichůdné historické otázky, které i v současnosti charakterizují úroveň a charakter vzájemných vztahů jednotlivých zemí. Jsou vedeni a motivováni k analytickému a diskursivnímu přístupu k dílům historiků s využitím nejnovějších metodologických a filozoficko-historických přístupů. Mechanismy státní moci, metody, nástroje a způsob řízení společnosti jsou témata s nadčasovou platností, která vedou studenty nejen k občanským postojům, ale i ke klíčovým poznatkům ve vztahu k dnešnímu ideologicky velmi komplikovanému světu. To je další z důvodů velmi širokého uplatnění absolventů ve společenské praxi.

Absolventi jednooborového studijního programu Historie v rámci studijního programu Historie získávají:

Teoretické znalosti: disponuje značně prohloubenými znalostmi propedeutických historických disciplín; v souladu se zvoleným modulem má komplexnější znalosti historických procesů s přihlédnutím ke specifikům slovenského národního vývoje a jeho vztahu k evropským trendům, přičemž je schopen vnímat důsledky a přesahy těchto procesů v současné společnosti; umí třídit historická fakta, zasazovat je do vzájemných souvislostí a kontextů, do příčinných a následných vztahů; dokáže třídit, rozlišovat a klasifikovat získané poznatky a aplikovat je při interpretaci historických procesů a událostí; je si vědom specifik historie jako vědní disciplíny, vnímá možné přesahy s jinými disciplínami (nejen z řad humanitních věd) a je schopen zakomponovat výsledky svého bádání do vlastních interpretací; má znalost vývojových tendencí domácí i světové historiografie a metodologických východisek v přístupu k pramennému materiálu, které je schopen vnímat v jeho formální i obsahové rozmanitosti; zároveň je na základě teoretických poznatků schopen aktivně sledovat současný vývoj vědeckého diskurzu, reflektovat jej a konfrontovat jeho nové trendy; je schopen přemýšlet z hlediska sociálních a kulturních přesahů vlastního výzkumu i historie jako vědní disciplíny;

Praktické schopnosti a dovednosti: umí kriticky porovnávat a hodnotit argumentační strategie, filozofické, sociální, politické a etické předpoklady a důsledky historiografických interpretací a konceptů a nacházet mezi nimi souvislosti a rozdíly; je schopen vymezit předmět vlastního bádání, který je následně schopen realizovat, a zároveň dokáže aplikovat metodologické přístupy soudobé historiografie na vybrané otázky slovenských i obecných dějin; orientuje se v informačních zdrojích a pracuje s nimi; ovládá základní základy práce s moderními digitálními nástroji určenými pro analýzu a interpretaci historického materiálu a zároveň je dokáže kreativně a efektivně využít při řešení zvoleného problému; zvolenou problematiku lze logicky a strukturovaně formulovat a prezentovat formou projektové žádosti jak v odborné sféře, tak v rámci aktivit občanské společnosti a místních komunit; je schopen komunikovat kultivovaným způsobem (jak slovem, tak písmem) a jasně prezentovat názory a koncepty myšlení s přihlédnutím ke specifikům svého zamýšleného publika; Jsou vybaveni základními jazykovými (latinský jazyk) a praktickými (orientace ve struktuře paměťových institucí doma i v zahraničí, paleografické znalosti) kompetencemi, které umožňují práci s historickými prameny; Jsou schopni aplikovat teoretické poznatky z propedeutických historických disciplín v praxi (dokumentace, vzdělávání, odborné apod.) a spolehlivě se orientovat ve znalostech z dějin lidské společnosti, zvládají přípravu odborných textů v souladu s pravidly akademické etiky.

Stručně řečeno, jsou schopni samostatně vědecky bádat, publikovat odborné texty a vědecké texty v časopisech a knihách, připravovat a přednášet příspěvky, korespondence či diskusní příspěvky na vědeckých akcích ve svém mateřském a cizím jazyce.

Doplňující znalosti, kompetence a dovednosti: zviditelňují se prostřednictvím mezinárodních pobytů na partnerských pracovištích v zahraničí (např. Erasmus+); rozšiřuje svůj interdisciplinární profil studiem dalších společenských a humanitních věd; Jsou schopni samostatně řešit úkoly a zároveň tvořivě spolupracovat v pracovních týmech s pracovníky příbuzných profesí (archeologové, historici umění, etnografové apod.) a udržovat kontakt s nejnovějším vývojem a poznatky historické vědy.

Výsledné schopnosti nejlepších absolventů 2. stupně studia je opravňují k pokračování ve třetím stupni vzdělávání, ostatním absolventům jsou poskytovány dostatečné znalosti a schopnosti, které jim umožní najít uplatnění kvalitním, ale zároveň velmi variabilním způsobem na trhu práce, ve veřejné i soukromé sféře, ve státní správě a v aktivitách občanské společnosti.

Na základě výše uvedeného je absolvent teoreticky a kompetentně připraven k nástavbovému studiu v doktorském programu Slovenština nebo Obecné dějiny, případně v jiných souvisejících programech, jakož i k uplatnění v sociální praxi. Jeho znalosti a dovednosti jsou přínosem v profesích, jako je kreativní, koncepční, analytické a strategické myšlení, interpretační dovednosti a kultivovaný jazykový projev. Absolvent se uplatní v mnoha odvětvích znalostní společnosti, zejména v kulturních a společenských institucích, mediálních, analytických, projektových a poradenských společnostech, lidských zdrojích, ve třetím sektoru a na různých pozicích veřejného i soukromého sektoru. Daří se orientovat ve zdrojích informací, posoudit jejich relevanci a interpretovat z několika úhlů pohledu některé kontroverzní a případně protichůdné historické otázky, které v současné době vstupují do veřejné debaty, a to díky získaným vhledům vlivu mezi historickým vývojem a mnoha problémy současného společenského diskursu v politické, kulturní, duchovní či ekonomické sféře. V případě ukončení dalšího pedagogického studia může absolvent působit i jako učitel dějepisu na základní a střední škole.