Profil absolventa kombinuje všeobecné geografické vzdělání s komplexními kartograficko-geoinformatickými kompetencemi. Z hlediska geografického zaměření získá absolvent programu základní přehled o obecné geografii a jejích metodách. Podrobněji je schopen identifikovat jevy v jednotlivých přírodních geosférách (geologické podloží, georeliéf, voda, atmosféra, půdy, biota) i jevy zasahující napříč geosystémem v aktuálních, chorických a regionálních dimenzích a zároveň identifikovat jejich proměny v důsledku činnosti lidské společnosti v čase. Získávají také schopnost analyzovat problémy, které s nimi souvisejí, a brát je v úvahu při řešení konkrétních problémů ve spolupráci s odborníky. Nezbytná je také znalost slovenských reálií i praktické zkušenosti se základními metodami v terénním, laboratorním a kabinetním geografickém výzkumu.
V oblasti kartografie a geoinformatiky získají absolventi širokou škálu dovedností: Znalost principů kartografického modelování geografických informací umožňuje tvorbu správných a efektivních mapových výstupů, což je podpořeno i rozsáhlou praxí s digitální tvorbou tematických map. Absolventi mají znalosti a praktické dovednosti v používání geografických informačních systémů (GIS); Ovládají metody sběru informací a jejich integrace do geodatabází, metody modelování prostorových vztahů a dalších geoinformatických analýz umožňujících generování znalostí pro rozhodování. Znají prostředí prostorových informačních infrastruktur a mají praktické dovednosti nejen v používání webových mapových služeb, ale i při jejich tvorbě a správě. Znají podstatu dat z dálkového průzkumu Země a mají zkušenosti s jejich interpretací.
Základními výhodami absolventa jsou: 1) Schopnost komplexně řešit problémy v oblasti interakce člověka s přírodní krajinou (např. péče o krajinu, resp. opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu a dalších přírodních hrozeb), tj. zohlednit aspekty různých oborů a spolupracovat s odborníky různých specializací; 2) schopnost zohlednit s vysokou polohovou přesností prostorové aspekty řešených problémů, ať už formou terénního sběru vlastních dat nebo jejich GIS zpracování; 3) schopnost samostatně pokrýt široké spektrum kartograficko-geoinformatických úloh, od GIS analýz přes tvorbu map a jejich standardní či webovou distribuci až po tvorbu a správu geodatabází.
Uplatnitelnost závisí na obou hlavních kompetencích (geografických a geoinformatických) uvedených v profilu absolventa – nejvýraznější je v oblastech, které vyžadují jejich penetraci, ale absolventi se dobře uplatní i na pozicích s požadavky na čistě geoinformatické či (fyzické)geografické vzdělání. Stručně řečeno, jedná se například o pozice vyžadující práci s GIS a geodatabázemi, tj. specialisté geografických informačních systémů (od editačních a vizualizačních úloh přes analytiky GIS až po správce databází a mapových služeb); úkoly sběru dat a mapování dat v terénu; snadnější analýza dat ze satelitů, dronů nebo leteckého snímkování; ale také odborné geografické polohy, zejména v oblasti zemědělství, vodního hospodářství, ochrany přírody nebo krajinného plánování, vyžadující průřezové přírodovědné vzdělání. Zaměstnavateli jsou tedy jak odborné firmy podnikající v daných oborech, tak výzkumné ústavy (např. SHMÚ, VÚVH, VÚPOP) nebo organizace (např. SVP, NLC, SEA, ŠOP, PPA, SPF), ale také útvary a týmy ve státní správě a stále více i v samosprávě. Pokud je nutné zvládnout odbornější metody fyzikálněgeografického výzkumu nebo dále rozšiřovat kompetence v oblasti kartografie, geoinformatiky a dálkového průzkumu Země, je možné pokračovat v magisterském studiu. Při inovaci studijního programu jsme reflektovali aktuální geografické znalosti, požadavky zaměstnavatelů a problémy, které geografové aktuálně řeší tak, aby absolventi byli připraveni na trh práce.