Geografie, kartografie a geoinformatika (Bc.)

Univerzita Komenského v Bratislavě, Přírodovědecká fakulta
0,0

Univerzita Komenského v Bratislavě
Mlynská dolina Ilkovičova 6 842 15 Bratislava 4

Typ studia

Bakalářské

DOD

10.2.2023

Termín přihlášek

15.3.2023

Termín přijímaček

15.6.2023

Přijímačky

Ano

O studijním programu.

Profil absolventa kombinuje všeobecné geografické vzdělání s komplexními kartograficko-geoinformatickými kompetencemi. Z hlediska geografického zaměření získá absolvent programu základní přehled o obecné geografii a jejích metodách. Podrobněji je schopen identifikovat jevy v jednotlivých přírodních geosférách (geologické podloží, georeliéf, voda, atmosféra, půdy, biota) i jevy zasahující napříč geosystémem v aktuálních, chorických a regionálních dimenzích a zároveň identifikovat jejich proměny v důsledku činnosti lidské společnosti v čase. Získávají také schopnost analyzovat problémy, které s nimi souvisejí, a brát je v úvahu při řešení konkrétních problémů ve spolupráci s odborníky. Nezbytná je také znalost slovenských reálií i praktické zkušenosti se základními metodami v terénním, laboratorním a kabinetním geografickém výzkumu.

V oblasti kartografie a geoinformatiky získají absolventi širokou škálu dovedností: Znalost principů kartografického modelování geografických informací umožňuje tvorbu správných a efektivních mapových výstupů, což je podpořeno i rozsáhlou praxí s digitální tvorbou tematických map. Absolventi mají znalosti a praktické dovednosti v používání geografických informačních systémů (GIS); Ovládají metody sběru informací a jejich integrace do geodatabází, metody modelování prostorových vztahů a dalších geoinformatických analýz umožňujících generování znalostí pro rozhodování. Znají prostředí prostorových informačních infrastruktur a mají praktické dovednosti nejen v používání webových mapových služeb, ale i při jejich tvorbě a správě. Znají podstatu dat z dálkového průzkumu Země a mají zkušenosti s jejich interpretací.

Základními výhodami absolventa jsou: 1) Schopnost komplexně řešit problémy v oblasti interakce člověka s přírodní krajinou (např. péče o krajinu, resp. opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu a dalších přírodních hrozeb), tj. zohlednit aspekty různých oborů a spolupracovat s odborníky různých specializací; 2) schopnost zohlednit s vysokou polohovou přesností prostorové aspekty řešených problémů, ať už formou terénního sběru vlastních dat nebo jejich GIS zpracování; 3) schopnost samostatně pokrýt široké spektrum kartograficko-geoinformatických úloh, od GIS analýz přes tvorbu map a jejich standardní či webovou distribuci až po tvorbu a správu geodatabází.

Uplatnitelnost závisí na obou hlavních kompetencích (geografických a geoinformatických) uvedených v profilu absolventa – nejvýraznější je v oblastech, které vyžadují jejich penetraci, ale absolventi se dobře uplatní i na pozicích s požadavky na čistě geoinformatické či (fyzické)geografické vzdělání. Stručně řečeno, jedná se například o pozice vyžadující práci s GIS a geodatabázemi, tj. specialisté geografických informačních systémů (od editačních a vizualizačních úloh přes analytiky GIS až po správce databází a mapových služeb); úkoly sběru dat a mapování dat v terénu; snadnější analýza dat ze satelitů, dronů nebo leteckého snímkování; ale také odborné geografické polohy, zejména v oblasti zemědělství, vodního hospodářství, ochrany přírody nebo krajinného plánování, vyžadující průřezové přírodovědné vzdělání. Zaměstnavateli jsou tedy jak odborné firmy podnikající v daných oborech, tak výzkumné ústavy (např. SHMÚ, VÚVH, VÚPOP) nebo organizace (např. SVP, NLC, SEA, ŠOP, PPA, SPF), ale také útvary a týmy ve státní správě a stále více i v samosprávě. Pokud je nutné zvládnout odbornější metody fyzikálněgeografického výzkumu nebo dále rozšiřovat kompetence v oblasti kartografie, geoinformatiky a dálkového průzkumu Země, je možné pokračovat v magisterském studiu. Při inovaci studijního programu jsme reflektovali aktuální geografické znalosti, požadavky zaměstnavatelů a problémy, které geografové aktuálně řeší tak, aby absolventi byli připraveni na trh práce.

Informace.

  • Co je potřeba k přijetí?.

Kontakt.

O městě Bratislava

Bratislava má 367.9 km2. Žije v nej približne 425 tisíc obyvateľov. Bratislava sa rozprestiera po obidvoch brehoch Dunaja a na úpätí Malých Karpát. Mesto sa rozdeľuje na 5 okresov a 17 mestských častí: Staré mesto, Ružinov, Vrakuňa, Podunajské Biskupice, Nové Mesto, Rača, Vajnory atď. Bratislava je hlavné mesto Slovenskej republiky od roku 1919. Bratislava je tiež sídlom prezidenta, Národnej rady a najvyšších kultúrnych, hospodárskych a vedeckých inštitúcií. Bratislava je strediskom slovenského školstva, vedy a kultúry. V Bratislave je tiež veľtrh chemických výrobkov. Bratislava má nevýhodnú polohu vzhľadom na územie Slovenska, ale vzhľadom na európske hospodárske centrá najlepšiu na Slovensku.

Bratislava má rozvinutú kultúru. V Bratislave je tiež niekoľko pekných kultúrnych pamiatok napr. gotický Dóm Svätého Martina, stará radnica zo 14.-15. storočia, Mirbachov a Primaciálny palác, Michalská brána zo 14.storočia, Prezidentský palác a iné. V Bratislave je 80 galérií, 18 hudobných vydavateľstiev, viac ako 20 múzeí, 26 televíznych spoločností a 47 umeleckých agentúr. Z divadiel je tu napr. Slovenské národne divadlo, Divadlo P.O. Hviezdoslava, Malá scéna a ďalšie. Academia Istropolitana Hrad Devínsky hrad Erdödyho palác Grassalkovichov palác - Prezidentský palác Letný arcibiskupský palác Michalská brána Mirbachov palác Palác Leopolda de Pauli Primaciálny palác Slovenské národné divadlo Slovenská filharmónia Slovenská národná galéria Stará radnica (Bratislava) Mauzóleum Chatama Sófera Budova Slovenského rozhlasu - má tvar obrátenej pyramídy Zichyho palác Televízna veža na Kamzíku.

  • Hodnocení.

    Napište první hodnocení.