Fyzická geografie a geoinformatika (Mgr.)

Univerzita Komenského v Bratislavě, Přírodovědecká fakulta
0,0

Univerzita Komenského v Bratislavě
Mlynská dolina Ilkovičova 6 842 15 Bratislava 4

Typ studia

Navazující magisterské

DOD

10.2.2023

Termín přihlášek

31.5.2023

Termín přijímaček

27.6.2023

Přijímačky

Ano

O studijním programu.

Obecné kompetence
Absolventi studijního programu Fyzická geografie a geoinformatika získávají a rozvíjejí soubor obecných kompetencí, jako je schopnost učit se, analyzovat a řešit problémy (analytické myšlení), konfrontovat a syntetizovat poznatky z různých oborů (syntetické - holistické myšlení), přičemž primárně rozvíjejí svou environmentální (přírodovědnou) a digitální gramotnost. Dále rozvíjejí sociální kompetence (zejména týmovou práci) a komunikační kompetence (aktivní prezentace výsledků své odborné práce v písemné i ústní formě ve slovenštině, čtení s porozuměním odborných textů ve slovenštině a angličtině).

Absolventi
studijního programu jsou schopni samostatně generovat, analyzovat a zpracovávat datové soubory o zemi (jejích jednotlivých složkách a komplexech) pomocí moderních geoinformačních metod a celé řady různých GIS technologií. V rámci základní kompetence digitální analýzy a modelování krajiny jsou schopni zaplňovat a spravovat prostorové databáze ve vybraných geoinformačních prostředích, ovládají základní metody statistického zpracování dat a prostorového modelování, zejména v oblasti fyzické geografie, geoekologie a geomorfometrie. Mají dovednosti v kartografickém modelování, interpretaci a digitální tvorbě kartografických výstupů v podobě specializovaných tematických map, atlasů a interaktivních webových aplikací. Mají také dovednosti v programování webových aplikací (HTML, JavaScript) a programování geografické analýzy (Pyton). Jsou schopni podílet se na zpracování odborných projektů v oblasti životního prostředí a aplikací digitálních řešení, například při tvorbě územních systémů ekologické stability (CSES), posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), koncepcí a programů ochrany životního prostředí, územních systémů stresových faktorů (CSS), hodnocení ekologické únosnosti krajiny, analýze hydrometeorologických a klimatických dat, zpracování a vyhodnocování plánů péče o krajinu, řešení ekologických problémů zemědělské krajiny a jejího monitoringu a podobně.

Všichni
absolventi studijního programu významně prohlubují své znalosti v oblasti digitální analýzy a modelování krajiny a geografických informačních systémů (GIS). V závislosti na zaměření také pronikají hluboko do teorie a metod geografické kartografie (ovládají teoretické principy a metody kartografických reprezentací a jejich deformačních parametrů, kartografické modelování, kartografickou interpretaci a reprezentaci), principy a metody klasifikace obrazu a interpretace vybraných jevů z dat dálkového průzkumu Země, metody digitální fotogrammetrie, principy a metody vytváření jednotného lokalizačního systému komplexní databáze GIS, principy a metody tvorby datového modelu na geografické sféře, metody transformace datového modelu na geografický databázový model, principy topologie a metody tvorby topologické struktury geografických objektů, principy analytických a dotazovacích metod geografické databáze nebo principy a metody získávání nových informací v GIS (včetně skriptování a základů programování v SQL a Pythonu). Mohou se také specializovat na prohloubení teoretických a metodologických znalostí geomorfologického a litogeografického výzkumu, hydrologického a meteoErologický a klimatologický výzkum, jakož i pedogeografický a biogeografický výzkum. V jejich rámci se seznámí s metodami sběru dat na dálku (družicové, letecké a bezpilotní technologie), terénním mapováním, monitoringem, datováním hornin, půd a reliéfních forem, modelováním hydroklimatických, geomorfologických a půdotvorných procesů a tvorbou specifických účelových geografických informačních systémů.

Uplatnitelnost absolventů studijního programu v absolventských a příbuzných oborech je vysoká. Velká část z nich pracuje v místech, kde uplatňují své znalosti a kompetence v oblasti využívání digitálních technologií, zejména geografických informačních systémů, databází, mapových služeb a znalosti metod výzkumu, modelování a digitálního mapování přírodní krajiny. V různých institucích a společnostech veřejného i soukromého sektoru zřizují, naplňují a spravují účelové geografické informační systémy a geodatabáze. Využívají metody dálkového průzkumu Země (satelitní a letecká data, včetně využití UAV (dronů), pozemní zobrazování (GPS, sběr dat z lidaru), standardní terénní a kabinetní biogeografický, pedogeografický, geomorfologický a geoekologický výzkum, včetně odběru vzorků a následné interpretace výsledků laboratorních analýz. Pracují v různých oblastech s využitím geografických informací, zejména v oblasti zemědělství, geodézie a kartografie, vodního hospodářství, meteorologických služeb, dopravy, ochrany přírody a krajiny nebo územního plánování. Častými zaměstnavateli jsou instituce veřejného sektoru jako Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ), Výzkumný ústav půdotechniky a ochrany (VÚPOP), Geodetický a kartografický ústav (GKU), Topografický ústav (TOPÚ), Slovenský pozemkový fond a Zemědělská platební agentura (SPF a PPA), Národní lesnické centrum (NLC), Státní ochrana přírody (ŠOP), Slovenská agentura životního prostředí (SEA), Slovenský vodohospodářský podnik a Výzkumný ústav vodohospodářského hospodářství (SVP a VUVH) Slovenská správa silnic (SSC), další instituce státní a veřejné správy (ministerstva, úřady místní samosprávy). Zaměstnavateli jsou i soukromé společnosti podnikající v těchto oblastech jako Stengl s.r.o., EMIS s.r.o., R-SYS s.r.o., Freytag&Berndt Slovensko, Solargis s.r.o. atd. Významná část absolventů pokračuje v doktorském studiu zaměřeném na geoinformatiku a fyzickou geografii na slovenských a zahraničních univerzitách.

Informace.

  • Co je potřeba k přijetí?.

Kontakt.

O městě Bratislava

Bratislava má 367.9 km2. Žije v nej približne 425 tisíc obyvateľov. Bratislava sa rozprestiera po obidvoch brehoch Dunaja a na úpätí Malých Karpát. Mesto sa rozdeľuje na 5 okresov a 17 mestských častí: Staré mesto, Ružinov, Vrakuňa, Podunajské Biskupice, Nové Mesto, Rača, Vajnory atď. Bratislava je hlavné mesto Slovenskej republiky od roku 1919. Bratislava je tiež sídlom prezidenta, Národnej rady a najvyšších kultúrnych, hospodárskych a vedeckých inštitúcií. Bratislava je strediskom slovenského školstva, vedy a kultúry. V Bratislave je tiež veľtrh chemických výrobkov. Bratislava má nevýhodnú polohu vzhľadom na územie Slovenska, ale vzhľadom na európske hospodárske centrá najlepšiu na Slovensku.

Bratislava má rozvinutú kultúru. V Bratislave je tiež niekoľko pekných kultúrnych pamiatok napr. gotický Dóm Svätého Martina, stará radnica zo 14.-15. storočia, Mirbachov a Primaciálny palác, Michalská brána zo 14.storočia, Prezidentský palác a iné. V Bratislave je 80 galérií, 18 hudobných vydavateľstiev, viac ako 20 múzeí, 26 televíznych spoločností a 47 umeleckých agentúr. Z divadiel je tu napr. Slovenské národne divadlo, Divadlo P.O. Hviezdoslava, Malá scéna a ďalšie. Academia Istropolitana Hrad Devínsky hrad Erdödyho palác Grassalkovichov palác - Prezidentský palác Letný arcibiskupský palác Michalská brána Mirbachov palác Palác Leopolda de Pauli Primaciálny palác Slovenské národné divadlo Slovenská filharmónia Slovenská národná galéria Stará radnica (Bratislava) Mauzóleum Chatama Sófera Budova Slovenského rozhlasu - má tvar obrátenej pyramídy Zichyho palác Televízna veža na Kamzíku.

  • Hodnocení.

    Napište první hodnocení.