Hospodářská a sociální geografie, demografie a územní rozvoj (Mgr.)

Univerzita Komenského v Bratislavě, Přírodovědecká fakulta
0,0

Univerzita Komenského v Bratislavě
Mlynská dolina Ilkovičova 6 842 15 Bratislava 4

Typ studia

Navazující magisterské

DOD

10.2.2023

Termín přihlášek

31.5.2023

Termín přijímaček

27.6.2023

Přijímačky

Ano

O studijním programu.

Studijní

program "Ekonomická a sociální geografie, demografie a územní rozvoj" je ve Slovenské republice jediným magisterským studijním programem v rámci studijního oboru Vědy o Zemi, který se specializuje především na problematiku sociálně orientované geografie (ekonomické, sociální, politické) a demografie s důrazem na aplikaci při správě území a řízení jeho rozvoje. Tento studijní program vychází z dlouholetých zkušeností Katedry ekonomické a sociální geografie, demografie a územního rozvoje (dále také KEGD) se vzděláváním v této oblasti a zohledňuje rostoucí potřebu specializace geografů. Toto specifické zaměření je také přizpůsobeno jeho rozdělení do dvou oblastí – hospodářská, sociální a politická geografie a územní rozvoj (1, ESPGUR) a demografie a geografie obyvatelstva (2, DEPOG). Obě specializace, i když představují samostatný stupeň studia, navazují i na bakalářský program s podobným zaměřením.

Absolventi druhého stupně vysokoškolského studia Ekonomická a sociální geografie, demografie a územní rozvoj jsou připraveni především pro samostatné odborné, analytické a řídící funkce ve veřejném sektoru a veřejné správě všech stupňů, v podnikatelském i neziskovém sektoru. Během studia jsou rozvíjeny dovednosti pro analýzu ekonomických, sociálních, politických a demografických procesů, procesů vývoje celé hierarchie prostorových jednotek. Absolventi jsou schopni tvořivě využívat kvantitativní a kvalitativní metody, techniky demografického a demografického výzkumu, urbanistickou a regionální analýzu, analýzu veřejné politiky, zkoumání prostorové organizace veřejné správy a řízení socioekonomických systémů. Absolventi jsou připravováni v duchu chápání geografie jako datové vědy. Důležitou výhodou absolventa je znalost práce s geoinformačními systémy. Velký důraz je kladen na schopnost samostatně formulovat a prezentovat výsledky své práce formou studií, analýz, projektů, kartografických výstupů, ale i plánovacích a programových dokumentů (např. programů ekonomického a sociálního rozvoje). Z praktického hlediska jsou studenti připraveni zvládnout zadanou pracovní agendu, hledat alternativy k řešení identifikovaných problémů, formulovat politická doporučení, plánovat veřejné politiky s prostorovými vlastnostmi a hodnotit jejich realizaci. Značná pozornost je věnována jejich přípravě na účast v procesech plánování a řízení měst a regionů, včetně venkovských, rozvoji dovedností v oblasti projektového řízení.

Profilování studia závisí na možných hlavních kariérních drahách – administrativně-manažerských pozicích (veřejná správa, podnikové služby, neziskový sektor), analytických a datově orientovaných pozicích (s využitím přípravy ve výzkumných metodách, statistice, geoinformatice) nebo specializaci ve vybraných oblastech činnosti (např. ve vztahu k rozvoji území, dílčích sektorů ekonomiky, veřejné správy, dle zaměření diplomové práce a praxe).

Cíle vzdělávání - struktura studijního programu druhého stupně vysokoškolského studia Ekonomická a sociální geografie, demografie a územní rozvoj respektuje profilaci absolventů studijního oboru z hlediska získaných znalostí a dovedností. Zatímco na prvním stupni získal absolvent především znalosti rozšiřující svou znalostní základnu z dílčích analytických disciplín vědního oboru, poznatky z příbuzných vědních oborů (statistika, ekonomie, sociologie a další) a základní metodologické postupy, struktura studijního programu druhého stupně respektuje větší důraz na teoretické a metodologické znalosti a na samostatnou tvůrčí vědecko-výzkumnou práci studenta a posun k sofistikovanějším metodám a dovednostem. V prvním ročníku druhého stupně vysokoškolského studia je kladen velký důraz na získání teoretických a metodologických znalostí, které jsou nezbytné pro samostatnou tvůrčí vědecko-výzkumnou práci. Absolvováním jednotlivých předmětů v prvním ročníku studia student prokazuje připravenost na vědecko-výzkumnou práci. Obsahuje řadu klíčových předmětů podle zaměření (např. geografické myšlení, sociální geografie, politická geografie, demografická analýza, populační projekce a prognózy). Vypracování řady odborných projektů a statí je podmíněno postupem do druhého posledního ročníku studia. Ve druhém ročníku druhého stupně vysokoškolského studia se těžiště práce studenta přesouvá k rozvíjení schopností jeho samostatné vědecké a výzkumné práce. Důkazem schopností studenta v tomto ohledu je jeho diplomová práce, které je věnována pozornost po celou dobu studia a umožňuje průběžně sledovat průběh řešení diplomového tématu. Dalším principem přípravy je absolvování skupiny předmětů zaměřených na územní rozvoj (regionální, městský, venkovský), skupiny předmětů metodologického zaměření spojených s rozvojem vybraných dovedností (kvantitativní a kvalitativní metody, aplikace GIS, modelování), skupiny předmětů zaměřených na praktické využití znalostí (územní plánování, veřejné politiky, projektové řízení). V několika předmětech jsou studenti kromě individuálních úkolů připraveni pracovat v týmech a spolupracovat na týmovém řešení problémů (i přímo z praxe).

Předkládaný studijní program druhého stupně vysokoškolského studia plně respektuje požadavek návaznosti na získávání teoreticko-metodologických poznatků, poznatků pro empirický výzkum a praktických poznatků. Absolventi studijního programu získají také dobrý přehled o možnostech uplatnění v praxi. Mohou využít možnosti stáže dle zaměření diplomové práce nebo budoucího pracovního zaměření. Součástí studijního programu je také získání dalších zkušeností s terénním výzkumem.

 

Informace.

  • Co je potřeba k přijetí?.

Kontakt.

O městě Bratislava

Bratislava má 367.9 km2. Žije v nej približne 425 tisíc obyvateľov. Bratislava sa rozprestiera po obidvoch brehoch Dunaja a na úpätí Malých Karpát. Mesto sa rozdeľuje na 5 okresov a 17 mestských častí: Staré mesto, Ružinov, Vrakuňa, Podunajské Biskupice, Nové Mesto, Rača, Vajnory atď. Bratislava je hlavné mesto Slovenskej republiky od roku 1919. Bratislava je tiež sídlom prezidenta, Národnej rady a najvyšších kultúrnych, hospodárskych a vedeckých inštitúcií. Bratislava je strediskom slovenského školstva, vedy a kultúry. V Bratislave je tiež veľtrh chemických výrobkov. Bratislava má nevýhodnú polohu vzhľadom na územie Slovenska, ale vzhľadom na európske hospodárske centrá najlepšiu na Slovensku.

Bratislava má rozvinutú kultúru. V Bratislave je tiež niekoľko pekných kultúrnych pamiatok napr. gotický Dóm Svätého Martina, stará radnica zo 14.-15. storočia, Mirbachov a Primaciálny palác, Michalská brána zo 14.storočia, Prezidentský palác a iné. V Bratislave je 80 galérií, 18 hudobných vydavateľstiev, viac ako 20 múzeí, 26 televíznych spoločností a 47 umeleckých agentúr. Z divadiel je tu napr. Slovenské národne divadlo, Divadlo P.O. Hviezdoslava, Malá scéna a ďalšie. Academia Istropolitana Hrad Devínsky hrad Erdödyho palác Grassalkovichov palác - Prezidentský palác Letný arcibiskupský palác Michalská brána Mirbachov palác Palác Leopolda de Pauli Primaciálny palác Slovenské národné divadlo Slovenská filharmónia Slovenská národná galéria Stará radnica (Bratislava) Mauzóleum Chatama Sófera Budova Slovenského rozhlasu - má tvar obrátenej pyramídy Zichyho palác Televízna veža na Kamzíku.

  • Hodnocení.

    Napište první hodnocení.