Humánní geografie a demografie (Ph.D.)

Univerzita Komenského v Bratislavě, Přírodovědecká fakulta
0,0

Univerzita Komenského v Bratislavě
Mlynská dolina Ilkovičova 6 842 15 Bratislava 4

Typ studia

Doktorské

DOD

10.2.2023

Termín přihlášek

31.5.2023

Termín přijímaček

21.6.2023

Přijímačky

Ano

O studijním programu.

Studijní program "Humánní geografie a demografie" je jediným doktorským studijním programem na Slovensku v rámci studijního oboru Vědy o Zemi, který se specializuje na problematiku humánní geografie a demografie. Tento studijní program vychází z dlouholetých zkušeností Katedry ekonomické a sociální geografie, demografie a územního rozvoje (dále také KEGD) se vzděláváním v této oblasti a zohledňuje potřebu vědecké přípravy takto zaměřených geografů. Studijní program navazuje na bakalářský a magisterský titul podobného zaměření, ale je otevřen i absolventům příbuzných oborů (např. ekonomie a management, územní plánování, politologie, sociologie a sociální antropologie, informatika).

Absolventi třetího stupně vysokoškolského studia Humánní geografie a demografie jsou připraveni především pro samostatné výzkumné, analytické a řídící pozice ve výzkumných institucích, vysokých školách, organizacích státní správy a samosprávy všech stupňů, v podnikatelském i neziskovém sektoru. Zvládnou nejnovější poznatky a výzkumné trendy ve své specializaci. Znají současné priority výzkumu i v kontextu společenského vývoje. Během studia jsou rozvíjeny dovednosti pro analýzu ekonomických, sociálních, politických a demografických procesů, procesů vývoje celé hierarchie prostorových jednotek, od místních až po nadnárodní. Absolventi mohou kreativně využívat náročné kvantitativní a kvalitativní metody, připravovat originální datové soubory, aplikovat techniky demografického a demografického výzkumu, urbánní a regionální analýzy, analýzy veřejné politiky a řízení socioekonomických systémů. Velký důraz je kladen na schopnost samostatně formulovat výzkumné projekty, prezentovat výsledky své práce formou studií, analýz, projektů, kartografických výstupů, publikačních výstupů mezinárodního standardu, vzdělávacích aktivit (ať už prezenčních nebo online).
Z praktického hlediska jsou studenti připraveni navrhovat nové výzkumné projekty, samostatně zvládnout specializovanou výzkumnou agendu, hledat alternativy k řešení identifikovaných problémů, formulovat politická doporučení, plánovat veřejné politiky s prostorovými rysy a hodnotit jejich realizaci. Jsou připraveni pracovat ve výzkumných týmech, koordinovat výzkumnou práci, být zodpovědní za zajištění materiálu a celkovou kvalitu výstupů práce.

Absolventi studijního programu nacházejí uplatnění především ve sféře výzkumu, akademické sféry, státní správy a samosprávy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací. Jsou připravovány v kvantitativních a kvalitativních výzkumných metodách, vizualizaci geografických dat, procesech územního plánování, tvorbě veřejné politiky, zejména v oblastech blízkých zaměření jejich disertační práce. Vhodná jsou pro ně výzkumná pracovní místa – univerzity a ústavy (např.SAV). Mohou se ucházet o různé pozice ve vládě všech úrovní. Typická jsou ministerstva blízká územní politice, územnímu rozvoji, sociálním otázkám (zejména vybraná ministerstva MIRRI SR, MDV SR, MDV SR, ministerstvo životního prostředí SR, Ministerstvo vnitra SR, MPSVR sr, obce velkých měst a krajů), jsou schopna pracovat v týmech propojujících odborníky z různých profesí. Díky mezinárodně srovnatelnému vzdělání jsou schopni pracovat v nadnárodních společnostech působících na Slovensku i v zahraničí, ve velkých neziskových organizacích.

Kromě výzkumně orientovaných pozic a kariéry v akademickém prostředí (výzkumný pracovník, vysokoškolský učitel, geograf) jsou typickými profesemi např. státní rada (primář/generální státní rada) ve státní správě, analytici – specialisté ve firmách různého zaměření (datový analytik, business analytik, finanční analytik, logistický analytik), projektový či programový manažer (všechna odvětví, projekty financované z fondů EU), různé specializované informatické profese (zejména v aplikace využívající GIS). Postupem času se absolventům daří i na manažerských pozicích (vedoucí týmů, vedoucí útvarů a útvarů, sekcí ve státní správě a samosprávě až po výkonné manažerské pozice). S ohledem na klasifikaci povolání to zahrnuje aplikace jako: vysokoškolské učitele různých kategorií; specialisté v oblasti socioekonomického a regionálního rozvoje; specialisté na geografické informační systémy; specialisté na rozvoj vědy, výzkumu a inovací; specialisté na evaluaci operačních programů fondů EU a hodnocení projektů fondů EU; datoví analytici; vyšší státní úředníci a zástupci obcí a krajů; manažeři v oblasti strategie, plánování; vedoucí administrativních a podpůrných činností; specialisté v oblasti společenských věd.

Informace.

  • Co je potřeba k přijetí?.

V souladu s příslušnými právními normami zašle fakulta uchazeči pozvánku k přijímací zkoušce nejpozději 14 dnů před termínem konání zkoušky a zároveň mu oznámí její obsahové zaměření. Přijímací zkouška do doktorského studia se koná před přijímací komisí, která se skládá z předsedy a nejméně dvou členů, které jmenuje děkan na návrh předsedy odborové komise. V případě přijímacího řízení žadatele na téma vyhlášené externí vzdělávací institucí jsou členy přijímací komise také zástupci externí vzdělávací instituce, jmenení ředitelem externí vzdělávací instituce. O průběhu přijímací zkoušky každého uchazeče je veden záznam, který je součástí spisu o přijímacím řízení. Součástí tohoto spisu je také záznam o ústní zkoušce, který obsahuje otázky položené uchazeči, výsledek zkoušky, datum a podpisy členů zkušební komise. Přijímací komise při stanovování pořadí přihlíží také k rozsahu a kvalitě odborní publikační nebo umělecké aktivity uchazeče a k výsledkům jeho další odboractivities. K výsledku přijímací zkoušky do doktorského studia se pořizuje zápis. Komise předkládá děkanovi návrh na přijetí úspěšného kandidáta. Nejpozději do 24 hodin po skončení jednání přijímací komise děkana fakulty zveřejní fakulta na svých webových stránkách a na úřední desce fakulty seznam přijatých uchazečů.

Kontakt.

O městě Bratislava

Bratislava má 367.9 km2. Žije v nej približne 425 tisíc obyvateľov. Bratislava sa rozprestiera po obidvoch brehoch Dunaja a na úpätí Malých Karpát. Mesto sa rozdeľuje na 5 okresov a 17 mestských častí: Staré mesto, Ružinov, Vrakuňa, Podunajské Biskupice, Nové Mesto, Rača, Vajnory atď. Bratislava je hlavné mesto Slovenskej republiky od roku 1919. Bratislava je tiež sídlom prezidenta, Národnej rady a najvyšších kultúrnych, hospodárskych a vedeckých inštitúcií. Bratislava je strediskom slovenského školstva, vedy a kultúry. V Bratislave je tiež veľtrh chemických výrobkov. Bratislava má nevýhodnú polohu vzhľadom na územie Slovenska, ale vzhľadom na európske hospodárske centrá najlepšiu na Slovensku.

Bratislava má rozvinutú kultúru. V Bratislave je tiež niekoľko pekných kultúrnych pamiatok napr. gotický Dóm Svätého Martina, stará radnica zo 14.-15. storočia, Mirbachov a Primaciálny palác, Michalská brána zo 14.storočia, Prezidentský palác a iné. V Bratislave je 80 galérií, 18 hudobných vydavateľstiev, viac ako 20 múzeí, 26 televíznych spoločností a 47 umeleckých agentúr. Z divadiel je tu napr. Slovenské národne divadlo, Divadlo P.O. Hviezdoslava, Malá scéna a ďalšie. Academia Istropolitana Hrad Devínsky hrad Erdödyho palác Grassalkovichov palác - Prezidentský palác Letný arcibiskupský palác Michalská brána Mirbachov palác Palác Leopolda de Pauli Primaciálny palác Slovenské národné divadlo Slovenská filharmónia Slovenská národná galéria Stará radnica (Bratislava) Mauzóleum Chatama Sófera Budova Slovenského rozhlasu - má tvar obrátenej pyramídy Zichyho palác Televízna veža na Kamzíku.

  • Hodnocení.

    Napište první hodnocení.