Hlavním cílem třetího stupně vysokoškolského studijního programu Informatika je připravit studenty na samostatnou vědecko-výzkumnou práci v oblasti informatiky, ať už v akademickém prostředí nebo v podnikových rozvojových týmech. Důraz je kladen na schopnost samostatně analyzovat a řešit vědecké a technické problémy, které díky své složitosti a složitosti představují limity současného poznání.

Absolvent programu má rozsáhlé portfolio matematických technik, které mu umožňují formalizovat a následně důsledně zkoumat a analyzovat i nestandardní komplexní systémy. Z klíčových oblastí informatiky disponuje hlubokými teoretickými a metodologickými znalostmi, které odpovídají úrovni současného světového výzkumu. V oblasti zaměření své disertační práce ovládá nejnovější vědecké techniky a postupy a je obeznámen se současným stavem výzkumu a výzkumu na hranici současného stavu poznání. Rozumí souvislostem a souvislostem mezi různými oblastmi informatiky a IT praxe a umí uplatnit svůj vhled při řešení konkrétních problémů.

Studium umožňuje studentovi zapojit se do výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni, přičemž si osvojí principy samostatné a týmové vědecké práce, metodologie vědeckého výzkumu, metody formalizace problémů a formulace výsledků, naučit se publikovat své výsledky ve formě vědeckého textu a prezentovat je mezinárodní vědecké komunitě. Důležitou součástí studia je také účast na pedagogické činnosti, kde student získává schopnost jasně a srozumitelně prezentovat komplexní výsledky, vhodně je formulovat a sdělovat.

Program poskytuje studentům příležitost specializovat se v širokém spektru oblastí od matematických základů informatiky přes teoretickou informatiku, aplikační oblasti, jako je počítačová bezpečnost, počítačové vidění, sémantický web, až po nejnovější směry v oblasti bioinformatiky, strojového učení a výpočetní kognitivní vědy.

Absolvent programu je připraven rozvíjet svou vědeckou disciplínu jako nezávislý vědec, je schopen vést výzkumné týmy, sledovat nejnovější výzkumné trendy ve svém oboru a formulovat nové výzkumné otázky. Je také připraven kreativně aplikovat získané znalosti a techniky jako člen výzkumných a vývojových týmů při řešení praktických problémů. Jeho schopnost porozumět a zachytit i nestandardní komplexní systémy z něj činí cenného člena interdisciplinárních týmů. Budou moci doplňovat a aktualizovat své znalosti prostřednictvím celoživotního učení. Je si vědom etických, právních a sociálních důsledků své profese.

Studijní program je soubor předmětů a soubor pravidel sestavených tak, aby úspěšné absolvování předmětů při dodržení uvedených pravidel umožnilo studentovi získat vysokoškolské vzdělání. Pro každý studijní program je stanoven doporučený studijní plán, který je sestaven tak, aby jeho absolvováním student splnil podmínky pro úspěšné ukončení studia v jeho standardní délce. Tvorba studijního plánu je obvykle založena na modulárním (blokovém) principu tak, aby studenti mohli průběžně přizpůsobovat zaměření v rámci zvoleného studijního oboru a rozšiřovat rozsah studia. Studijní plán je rozdělen na povinné, povinně volitelné a povinně volitelné předměty. Předmět je tvořen jednotlivými samostatnými vzdělávacími aktivitami nebo jejich kombinací, které jsou zaměřeny na poskytování vzdělávání ve vymezené oblasti. Profilové předměty studijního plánu jsou povinné nebo povinně volitelné předměty a po jejich absolvování student získá znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro ukončení studijního programu. Aktualizace studijních programů reflektující vývoj v oboru je prováděna volitelnými předměty, které umožňují využití krátkodobé přítomnosti externích odborníků fakulty ve výukovém procesu. Zařazení několika (volitelných) předmětů do programů je reakcí na konstruktivní připomínky studentů a jejich zájem o určitou oblast.

Studijní část se skládá z povinných předmětů "Teoretické základy informatiky" (8 DKK), "Teorie a metodologie informatiky" (10 DKK), "Oblast specializace" (14 DKK) a "Monitorování a zpracování literatury" (10 DKK) a je zakončena zkouškou z disertační práce (20 DKK). Obsah předmětů je přizpůsoben složení doktorandů v každém ročníku; V daném ročníku je obsah předmětů volen tak, aby studentům zprostředkoval pokročilé znalosti teoretických principů informatiky a umožnil jim získat hluboký přehled o oblastech, které s disertační prací souvisejí v širším kontextu. Současně by měl student získat takové znalosti v oblasti specializace, která umožňuje aktivní výzkum v něm. Zároveň student získá schopnost aktivně sledovat nejnovější výzkumné dění v příslušném oboru, porozumět, zpracovávat a prezentovat nejnovější výsledky. V této části studijního plánu může školitel také předepsat studentovi absolvování dalších předmětů z jiných programů, pokud je to nezbytné vzhledem k tématu disertační práce.

Vědecká část je klíčovou součástí vzdělávacího procesu ve studijním programu, jehož cílem je připravit studenta na samostatnou výzkumnou práci. Trenér v tom hraje zásadní roli. V plánu studia je tato část reprezentována předmětem "Vědecká činnost" ve třech variantách s různým kreditovým hodnocením, který může být vyplněn vícekrát a student z něj musí získat alespoň 50 kreditů. Vzhledem k tomu, že studijní program Informatika poskytuje širokou možnost specializace v oblastech s odlišnými publikačními zvyklostmi, určuje konečné přiřazení kreditů ke konkrétním výstupům školitel, přičemž student měřitelně dokumentuje vykonanou práci odpovídající kreditové dotaci. Zpravidla se jedná o publikaci technických zpráv, preprintů, publikování/zasílání příspěvků na konference a do časopisů a podobných výstupů, kterými student dokumentuje pokrok v přípravě disertační práce. Student je veden k tomu, aby hovořil se svými vědeckými výsledky na domácí nebo mezinárodní konferenci, přičemž školitel může všechny tyto a podobné aktivity zohlednit při hodnocení vědecké činnosti. Nezbytnou součástí vědecké přípravy je také pravidelná aktivní účast na vědeckých seminářích v rámci příslušného pracoviště nebo výzkumné skupiny. Student je povinen účastnit se vybraného semináře podle svého zaměření (např. seminář počítačové bezpečnosti, seminář z teorie grafů, seminář teoretické informatiky, seminář CNC: poznávací a neurální výpočty, YACGS: "Yet another Computer Graphics Seminar", seminář z bioinformatiky), přičemž aktivní účast je spojena s pravidelnou prezentací výsledků. Dále je podporováno získávání zkušeností v rámci mobility prostřednictvím zahraničních i tuzemských studijních pobytů ve vědeckých a vědecko-pedagogických institucích.

Absolventi jsou uplatnitelní především:

• v akademické sféře jako nezávislí vědci nebo odborní asistenti. Absolvování programu a získání doktorského titulu jim umožní další kariérní růst v prostředí vysokých škol a výzkumných ústavů na Slovensku i v zahraničí.
• V technologických firmách a vývojových konsorciích, kde je vyžadována schopnost vyvíjet softwarové produkty s využitím nejnovějších technologií, reagovat na aktuální směry výzkumu, aktivně je rozvíjet a převádět do praxe z pozice softwarového vývojáře, projektového manažera, jednatele, konzultanta atd.

Během doktorského studia je student důležitou součástí vědeckého týmu, kde ve spolupráci se školitelem řeší složité vědecké problémy. Student je často zodpovědný za zvládnutí a řešení některých dílčích úkolů, které vyžadují, aby byl schopen organizovat týmovou práci (bakaláře a diplomy) a vhodně komunikovat se členy týmu i zahraničními partnery. Proto kromě profesních kvalit získávají také podpůrné komunikační a jazykové dovednosti, které lze uplatnit v širokém spektru profesí.